Poznámky

Při Jeníkovi jsem se dostala ke knize Bezplenkové metody a dokonce jsem ji přečetla. Ne že bych o BKM neslyšela již dříve, ale to správné nakopnutí (neboli kikof) přišlo až s knihou a 2. dítětem.

Moje poznámky / zkušenosti k tomu:

• Lze zkoušet, ale nelze očekávat 100%, ani 80% úspěšnost. Spíše neočekávat.
• Zdvižené nožičky a poloha v podřepu nad kýblem, či umyvadlem vytvoří u dítěte návyk. Držák dítěte se postupně zlepšuje.
• Dítě vydává signály, nebo taky ne. Důležitější je vaše intuice a časování. Vyplatí se na vyměšování myslet od narození, nikoliv až nastane čas učení na nočník.
• Hovínka lze zachytit téměř všechna, je-li dbáno na režim dítěte. Při přechodu na příkrmy se režim rozhodí a je třeba vyčkat, zda a jak se znovu nahodí.
• S čúráním je to těžší. Malé dítě čůrá skoro pořád. Abyste ho tak 20x za den zkusili podržet. Což nemůžete, protože musíte i něco dělat (vařit, prát, uklízet).
• Bez plenky může dítě být, pokud je okolo teplo.
• BKM se neslučuje s jakoukoliv aktivitou, kdy si dítěte přestanete všímat, nebo na to myslet, kdy nemáte čas a prostor…tzn. dá se praktikovat skoro jen doma.

Každopádně bych řekla, že kombinace BKM a látkové pleny je téměř maximum, co může matka pro dítě, sebe a Planetu udělat. Budu ráda, když mě opraví ty, kterým se BKM zdařila lépe.

Nemám ráda papírové pleny. Vytváří tuny toxického odpadu. Přenáší do těl dětí polyakryláty sodné.

Papírovky používáme, ne že ne. Ale již velice vzácně a jen když to nejde jinak. Kamkoliv cestuju (vlakem, autem), beru látku, bez výmluv. Expedice 2Ks2D bude prubířským kamenem.