Tahle expedice jede hladce. Poznalo se to uz na pripravach. Deti odjely k babicce a my jsme chystali, uklizeli a varili slepice, dokad to vsecko nebylo, a ze bylo. Celkem v klidku, bez stresu, na cas. /velkolepe zmeny na tomto webu ocekavejte az po prijezdu/
Rano ve stredu 6.6. jsme proste na ty masiny nasedli a objevovali, ze uz za humny mame paradni cyklostezky, ktere zname (poutni cesta Hajek) i nezname (prujezd Sobinem a Hostivici).
Metro i vlak jsme stihli a co vic, preprava deti, kol i bagaze probehla velmi plynule. I vyluku jsme s CD dali. Jen system rezervaci na kola u CD zustava rebusem pro bezneho cestovatele na draze.
Morava nas prekvapila. Zdejsi Moravska stezka je nejen dobre znacena, ale milosrdne nas provedla kolem reky Moravy i jinde bez kopecku, frcelo to dobre.
A co vic. Setkali jsme se s velmi dobrym prijetim, pratelskym lidem cyklistickym a cennymi radami. Zkratka teren velmi pratelsky, coz umocnily navstevy u dvou kamaradu, Frantiska a Lukase, neboli Edy, u nichz jsme navazali tam, kde jsme pred davnem skoncili, proste pobyli.
Teren zdejsi je vyhodny i pro sber, dosud jsme meli prilezitost k tresnim, visnim, merunkam, madarskemu rybizu a trose malin.
Okusili jsme tez moruse, stromove jahody. Nejvyse v srdci chovam vzpominku na toho, co sazel moruse, v Trstine pod Malymi Karpaty. Ten nas zavedl ve svuj morushkovy haj a ukazal nam taj sveho drevo-umu i svobodneho zivota dum od domu. Za toto setkani, kdy se pocal skladat smysl naseho trmaceni, velmi dekujeme.
Dekujeme i za zpravy z domova, tesi nas a rozveseluji, ze jste na nas nezapomneli.
Jinak se koupeme, dobre spime, dlouze odpocivame a vydatne se zivime. Tak se dlouhe horke dni daji uspesne projet. Pridejte se! #K2sW